jueves, noviembre 23, 2006

... ¶µÐº hÁbÊ® $‡dØ TåÑ Ð‡ñTº...


... PuDo hAbEr sIdO TaN DiStInTo...



tE PuDe hAbEr qUeRiDo y lLeGaDo aMaRtE,
MáS Y MáS De lO QuE La rAzón cOmPrEnDe
MuChO MaS De lO QuE El cOrAzón iNsInúa
Y En tOdA MeDiDa; PuDe hAbErTe eNtReGaDo:
mI SaNgRe, Mi fUeRzA Y MiS LaTiDoS;
PuDe hAbEr sIdO TuYa a cAdA InStAnTe,
sIn rEsPeTaR FoRmA, nI FoNdO, nI MeSuRa.

PeRo, El tIeMpO Te vUeLvE DeScOnFiAdO,
La eXpErIeNcIa tE AlEcCiOnA,
qUe eS DiStInTo qUeReR A SeR QuErIdO,
Y CoMo tAnTo dI, y tAn pOcO He rEcIbIdO,
Me qUeDa a mI, eL DuLcE SaBoR De hAbErTe aMaDo;
pErO FuE PaRa tI, tAn fUgAz, Y SiN SeNtIdO;
QuE Al fInAl pArA LoS DoS Se tRaNsFoRmó ...

…eN OlViDo...

"Te pUdE HaBeR AmAdO, pErO Al fIn tú Así Lo hAs dEcIdIdO